cesta pro reganku aneb výlet k jičínu
Cesta pro Reganku aneb výlet k Jičínu
Je ráno kolem 8 hod. a my vyrážíme v sestavě já, Ríša, náš miláček Maggie, tetka Peťka a Mirda se svým 4nohým pesánkem Argem pro štěňátko cane corso směr Jičín.
Menší problémky při nastupování ... pesánci se rozhodly, že nás trochu pozlobí a předvádějí nám, jak lze z dopravního prostředku udělat opičí dráhu ... kufrem dovnitř, hupky na zadní sedadla, dveřmi ven ... nakonec Aroušek zůstal sám v kufru a Maggienka se usádlila s Peťkou a Mirdem vzadu.
Po dlouhé, však bezproblémové cestě jsme téměř v cíli.
Na místě pátráme po dané adrese, ale je to komplikovanější, v tom nás zastavují příslušníci, šokující z naší posádky s přáním řidičových dokladů. Při kontrole se dotazujeme na majitele naší budoucí členky rodiny ... a už nás vítají rodiče malé caničky, táta Ozzy a máma Sára ... vypadají opravdu drsně a taky jsou hooodně slyšet.
Pár minut a už máme Reganku v náručí . M
ajitelé jsou velmi příjemní, Povídáme si, seznamujeme je s Maggie ... avšak ona je velmi rozhořčená, že si chceme domů vzít dalšího mazlíka ... "vždyť máte mě !!" Ale je hodná, chce to čas, aby to pochopila.
Při zpáteční cestě se s námi Mag vůůůbec nebaví a stěžuje si tetě Peťce ... "oni to fakt mysleli vážně, co teď, už nebudu jedinej mazlíček" Naštěstí je Magu hrozně hodná a Reganku přijímá .... zpočátku jsou trochu obavy, ale vyjasňujou se a všechno je OK.
Holky si příjemně padkly do oka a dnes jedna bez druhé neudělají ani krok, což je ohromné.
Po příjezdu domů, je jasné, že Reg bude taky "gaučák"
... hned si okupila naši pohovku. Musím se zmínit, že tento roztomilý uzlíček je vlastně můj dárek Ríšovi k vánocům, na který toužebně čekal.
Byl v naprosté eufórii, když to štěstíčko držel v náruči.
A přiznám se, že já také, Prcoušek Reganka byla úchvatná a k zulíbání ... a tak jsme si ji zkrátka odvezli k nám domů.
