fesťáček, beseda u bigbítu, 2.-3.8.2008
fesťáček, beseda u bigbítu, Tasov u Veselí n/Moravou, 2.-3.8.2008
Skvělej víkend, každej si jej mooc užil po svým --- dvounožci se ukojili příjemnou muzikou, bezva lidičkama kolem sebe a lahodnými moky i chutnými zobkami (mňamkově bodla sekačka od Peťky 
) a čtyřnožci zas správným psím řáděním a seznámením se s ostatními milými chlupáčky -- ku spokojenosti všem 
Já teda něco takovýho, už dlooouho potřebovala, jak se říká "vypadnout od všeho a pořádně se bezmyšlenkovitě vyřádit" 
Zprvu měl jet jen Ríša s přáteli, to, že jsme tu byli všichni, byla úplná náhoda, měla jsem jet s maskama na camp s MSC, ale bo jsem nějakým záhadným štěstím, vyhrála dva lupeny, byť i natěšenost byla vyzívající, tak se jelo do Tasova na bigbítek -- na už 16. ročník, my byli poprvé 
Hned ze startu jsme šli oblíhnout terén, sluníčko řádně rumplovalo, docela pařák, najednou stojíme u řeky, mno, člověk by se aj zvlažil, ale nebylo to ani na zmáchání noh, však opodál na splavu, spatřili jsme jednoho účatníka, jak to valí na Adama hm, vodvážnej a s přehledem a bez zábran si to užíval.
Už po
cestě tam, se k nám přidal béžový mopsík, prej takovej fesťákovej pohodář, jak jsme se potom dozvěděli od jeho paničky, která jej po několika hodinách konečně našla .. tož tak se ňufáci řádně seznámili, nj, nejvíce tedy se vyžil mops Punky s malou francouzáčkou Matyldou od Peťky pěkně ji prohnal a vyválel.
Po chvíli rozjímání jsme to stočili zpět do žáru dění.
K našemu překvapení jsme byli svědky něčeho, jen tak nevídaného -- vedle nás se z nenadání vynořil cyklista na prapodivném stroji
, tzv. vysokém kole .... jeden odvážlivec z davu si toužil tuto úchvatnou jízdu vyzkoušet a bylo očividné, že to opravdu není tak jednoduché, jak se na pohled zdá ... hm, ale pán Zimovčák, 9ti násobný mistr světa v jízdě na tomto unikátním prostředku to má prostě v malíku 
smekám.
Co mne tedy dosti zamrzelo, že ten, na koho jsem byla nejvíce zvědavá -- francouzský trumpetista Erik Truffaz -- účinkoval již v pátek a to jsme žel dorazit nemohli 
až na sobotní představeníčka.
Musím přiznat, že vesměs jsem interprety doposud neznala -- hmm, mile mě zaujali však asi nej mi do ucha i do rytmu padly kapely Nil, pocházejíc z České třebové, Asistar_t ze Sušice a ovšem, velmi známá brněnská príma parta Insania, ovšem ta nejznámější Vypsaná fixa = sorry, ale fakt špatný 
nikdy mi nejspíš nesednou.
Prostoje mezi
střídáním účinkujících vykrývaly dvě parádně střeštěný brňandy, který si říkají Čokovoko , svými prupovídkami, pořádáním soutěží o CDéčka či jiné dary, ale též rapovými songy byly vtipně zpříjemněnými vsuvkami.
Nelze opomenout přednes brněnského rodáka, pana J. E. Friče, jehož, docela dle mýho názoru, depresivní texty i doprovodná hudba, nás nechali doslova s otevřenými ústy, zírajíc na pódium...
Tanečky na parketu se pro mne staly zcela osvobozujícími, po boku Mag i Reg jsem měla mnoho prostoru mišutky byly vůbec celou dobu hodňoučký, poslušný a chápavý, nechaly se kýmkoli, i těmi značně unavenými, dycinky podlachnit, vyhrály si s jinými pejsky, třebas záchvaty na prostorném poli, kde se vlastně parkovalo a z většiny i nocovalo, vše ustály na výbornou -- a doma pak padly spokojeně zmožené do svých pelíšků a chrněli pomale až do úterý.
Bavili jsme se, tedy především já, do brzkých ranních hodin a vážně, užívala jsem plnými doušky parádička.
Po cestě domů jsme se ještě zastavili
v lese u Strážnice, v domění, že bychom snad mohli najít nějaký houby -- no co myslíte, našli jsme akorát tak prdlajs 
nu což, alespoň jsme vychodili včerejší kulturnost a psíčci se, krom amokových sprintů, aj vyrochnili v pískovém bazénu především Maty s Maguš.
Krásný to bylo, všechno
a zde je fotogalérka
