kanárská doga Maggie + cane corso Regan

sněhový, startovní v roce 2008, coursing ... aneb jak jsme nedojeli .. :o(( 

   Z počátku se den jevil velmi přívětivý ... když jsme startovali z Hójezda, tak bylo ... no prostě normálně, žádný počasový problém ani omylem ... asi po 20-25 minutách cesty se najednou před námi rozprostřela sněhová vychřice ... nic nás neodradí ... jedeme dál ....  cesta pokračuje celkem snadno ...  a najednou kousíček před Kroměříží ... chytáme na totálně zleďovatelný silnici "hodiny" a šupy klouzy  tanytany točitoči ... a jsme v rygolu ... jasan, máme zimní pneu, ale v tomto okamžiku je naprosto šumák, jestli je máte bo nikoli ... první, co mě zajímalo... jsou pejsánci oukej? ... naražená prdelí na šlajtrpáku jsem se hned otočila ku kufru .... božínku, ty vyvalený kukadla těch bezbraných bambulek ... na to nikdy nezapomenu ... ihned skáču, vlastně se snažím vyškrabat z prostředku a otvírám zadní dveře .. Magu vylítla jak střela (možná i rychleji) a v mžiku si to pááádíííí směr do pryč ... marný volání, sliby-chyby ... zkrátka chce být co nejdál od tý hnusný plechový škatule, co nám tak znepříjemnila den ... "do toho už mě nikdy nedostanete !!" běžíme s Regankou za ní ... možná Regančina, štěněcí nevědomost a hravost, přivolala Magu zpět ... skákajíc, objímajíc, lízajíc, jsme se zas všechny objali  (páníček řídíc šokujíc stále sedí v autě).

Paradoxem je, že cca za 10 min na to jel okolo shrnovačo-sypač ... koutkem dveří se optal, jestli jsme někam volali, po našem přitakání kabinu hned zavřel a štrádoval si to dál, neměla jsem šanci poprosit o vyproštění a tak čekáme dál na našeho spasitele a nikdy nezklamajícího věrnýho kamaráda Jiříka ... 

   Je zajímavý, ikdyž v naší republice asi nic překvapujícího, že asi z padesáti aut, co kolem za tu dobu projelo, zastavilo jen 6 z nich ... ikdyž jsem byla celkem v šoku a otřesená ... tohle si pamatuju naprosto přesně: "je vám něco?" "nepotřebujete pomoc?" "jste v pořádku?" "nepotřebujete si zavolat?" "můžeme  vám pomoci?" "neměli byste sedět v tom autě, někdo do vás napálí!" ... jooo, to byla dobrá rada, ale v tom vichru se fakt nedalo pobývat na nedalekém poli ... lepší a hřejivější to bylo v tom plechovým stroji.

   Jakmile ustál ten hnusný studený vítr, tak jsme se šli s holkama proběhnout ... najednou bylo nááádherně, svitičko slunilo, vítr odvál, ale opravdu jen na chvíli ...

a taky jsem tu akci musela zdokumenontovat...

... tímhle směrem nééé, my chtěli na druhou stranu ...

     Hurááá, Jiřík je tady ... tož zkoušíme to těžký monstrum vyprostit ... marně, Jirka si málem odrovnal spojku (ooo, fujky tolika spálenýho smradu) a auto se ani nehlo ... atak se všichni naložíme k Fafejtíkovi do káry a jedem sehnat silnější pomoc ... hned v nejbližší vesnici, myslím, že se jmenovala nějak jako Cecetechovice či tak nějak, potkáváme traktoristy ... sim, sim, potřebujeme pomoc... "jooo, asi chcete vytáhnout to auto nahoře, zrovna vod tamtud jedu ... jasnačka, v poho" ... a tak se do toho opřel opravdu těžký kalibr = traktor  ... na pár chvil jsme zablokovali cestu..  zepár okamžiků a znenadání ...zastavili tu příslušníci "potřebujete pomoc?" "ooo ne. děkujeme" .. hlavně, že nám nenasolili pokutu ... to už by mě asi švihlo ...  aaaaa whouw, naše vozidlo je na silnici ... jakáááá radost  ... ať žije traktoooor 

po asi dvou hohinovým zmrzání, v čekání na kámoša, ve skorovraku (no, přeháním, jen celej přední spodek je v pr.... chladič, klimachladič, mlhovky, značku jsem hledala asi jen 5 minut, o nárazníku nemluvě .. a další malilinkatý detailíky ... zkrátka bez vody nejede nic hlavně, že osa je OK a dá se to vodtáhnout)  si to Ríša užil ještě dýl, musel ho vlastně korigovat při odtahu ku směru domašov, tak jsem mu dala veškerý možný oblečení a jeli jsme ... teda courali ... Reganka docela v klidu ležela, za to Mag nechtěla v autě za žádnou cenu setrvat, takže jsem si procvičila pěkně svaly,a bych ji udržela v kufru.

Byly jsme s mišutkama dopraveny domů a kucíí pokračovali ke kámošovi, automechanikovi ... kouknul, poznamel "vždyť před týdnem jsem vám dával novou vodní pumpu". ... vy už nevíte roupama co by " ... nou probléma, to dáme do kupy  ..............

........achychky ... tolik jsme se těšili ... Magu měla slíbený běh s RR Amíčkem, s tahačem ... že by ju třeba rozproudil i rozběhal a taky jsme byli napnutí, jestli to osloví naši malou 3měsíční caničku Reganku ... nu což, to se dozvíme až v půli března, kdy pro nás MSC chystá víkendovku ... jupííí, se mooooc těšíme ... 

a co k závěru ... hlavní je, že se nám nikomu nic nestalo, zdraví je nejdůležitější .... čert vem auto ... jsme celý, zdraví, v pohodě a to je fajne .